Vybiram z ankety: 7 veci ktere by jste si koupili za posledni (peti)tisickorunu
87HIGHFLYER --- --- 15:28:06 1.10.2009
za poslední pětilitr v životě bych si koupil
kilo lehkejch výživnejch potravin
pořádnou termosku
rusko českej konverzační slovník
rusko čínskej konverzační slovník
sborník map
boty
za zbytek bych koupil dolary, stoupnul bych si k dálnici směrem na východ a zvednul palec
DREAMCASTER --- --- 21:00:46 30.9.2009
letenku do malagy
bus do grandy
spacak
vino
tabak
ORIKA --- --- 0:08:45 30.9.2009
plíny pro dítě
příkrmy pro dítě
kaše pro dítě
zásobu polomáčenek pro sebe a muže
toaleťák
kondomy
granule pro pesy
PALEONTOLOG --- --- 22:48:00 29.9.2009
novy boty
spacak,
nekolikery sirky
sekeru
esus
nejako ganju
rum
JENDA69 --- --- 17:52:31 29.9.2009 ---
sny (absinth)
slávu (tužku a papír)
umění (filmy do foťáku)
zábavu (kondomy)
rakovinu (cigarety)
svobodu (benzín do motorky)
růžovou budoucnost (ibalgin)
a posledni..:-)
ADELHAIDA --- --- 20:07:17 28.9.2009
- šicí stroj
- nitě
- jehly
- nůžky
- knihu "začínáme šít"
- karton kondomů
- lahev rumu
Jaro, merde, Morana. Paleni okov zimy a okamzite prenaseni vzniklych problemu s nezvladnutou animalitou na bezpecny objekt
svet se mi rozpada na animalni archetypy.
Jinymi slovy, jsem zamilovana.
A nelibi se mi ten rozpad.
Zaroven po nem vlastne touzim, a tim hur se mi s tim pracuje.
Jsem zmatena.
A protoze objekt me touhy ted pracuje,
a protoze spolu zatim nic nepodnikame,
abych mohla udelat jednoduchy prenos a veskerou enegii zamilovanosti prenest na nas spolecny projekt,
musim tu energii prenest na neco jineho.
Ergo, opet ctu Sterna.
Jake vysvobozeni. Jeho zavery a temata mi berou dech a osvobozuji me.
A protoze je to ta nejvic sexy literatura co jsem za posledni dobu cetla (zde je mozne obvinit me z kulturne literarniho ignorantstvi - Vy asi malo ctete, slecno Malovcova! - ano, paradoxne v zime jsem na to nemela cas protoze jsem zoufale prebijela nedostatek svetla a z nej pramenicich neutesenych skoro az maniodepresivnich stavu ruznymi cinnostmi vetsinou pracovniho charakteru (askeze), nebo hedonistickeho (omamne latky a jina nocni zabava),
takze, protoze me cteni Sternovych textu neuveritelne vzrusuje (balim se sama na jeho psane kecy - jaka to dokonala abstrakce!), zacinam o nem uvazovat jako o univerzalnim leku na krizi.
Verejne ho timto prosim o nejakou peknou fotografii.
Dam si ji za ramecek.
Budu k nemu vzhlizet kdyz budu nabyvat dojmu, ze se mi muj mily nevenuje jak bych ja chtela a pomuze mi to prenest se pres rozbourene vody emocionalniho more zpet do klidnych, americkou spionazni rozvedkou rizenych vod umelych vodnich viru.
EDIT:
premyslim, ze bych mohla uz konecne napsat tu praci na tema eskapismus.
Ctu po sobe co jsem napsala, a zni to strasne prisne. Az moc.
Zebych se bavila vlastni nevyzralosti?
Akcentovala ji a tim jaksi, slovy psychoanalytiku, pomahala na svet svemu Stinu, narozdil od toho, abych se ho snazila potlacit?
Domnivam se, ze zlata cesta vede mezi dvemi propastmi.
Cesta Stinu znamena neuvedomovat si ty sluncem zalite louky druhe propasti, kde je Stin potlacen.
Asi jakakoliv vytycena cesta kde ucinkujeme my sami je zbavena moznosti tect - zjistovat o svete fakta a hrat si s nimi nezaujate.
Pokud si hrajem jen sami se sebou, je to vlastne onanie.
Zoufala.
Rikam proto, ze s ni mam sama problem - resp. v porovnani s tim co obcas deklaruje me okoli, nebo jeho muzska cast ve vztahu k predstavam a touham smerem k zenskemu pokoleni a intimnimu svetu, se citim nekdy vadne. Nejsem frigidni, to ne. Jen mi onanie prijde prazdna a trapna. Chybi mi v ni vztahy, obrazy.
Mozna ze neumim onanovat (predstavovat si, a soustredujic se pouze na mechanickou stranku veci nevychazim po uvolneni nejak zasadne obohacena i mentalne).
Pravda je jako obvykle, nekde mezi. To co popisuju je vyhroceny svet idei, a zivot, ten vede pomezi tyto kameny do kterych ted mozna trochu sverepe udiram svym geologickym kladivkem.
Labels: introspekce, Jan Stern
Network culture scope : monoskop
Living archive of writings on network culture and media art histories
http://burundi.sk/monoskop/log/.
Labels: books, literatura, network culture
Luhačovické nocturno
Pozvánka na zajímavou akci:
luhacovickenocturno.webnode.czPojeďte oslavit svátek Beltaine do Luhačovic
u hranic se Slovenskem
úhrančivá atmosféra
černých sluncí,
lesů Moravy a divokých tanců s vlastním stínem
.
Labels: Beltaine, Black sun production, Coil, Luhačovické nocturno, Midi lidi, čarodejnice 2009
Laikova cesta k vytvarnemu umeni
INTRO:
Po delší době ztrávené prací jsem venku. Kulturní akce v prostoru bývalé továrny na masové konzervy. Přišla jsem sama - vlastně mám jen pauzu od práce.
Měla bych chodit víc mezi lidi - je mi jasné, když najednou sleduju svojí mírně vzedmutou hostilitu.
Dál s ní teda vedu dialog:
"Tak ona prý nemá ráda, to i ono, výtvarné umění, oblékání takové či makové. "
Sleduju co mají lidi na sobě a divím se, jak to vypadají.
Dlouho jsem nebyla mezi nimi, proto mě jejich vizáž, jeich "masky stylu" osobně uráží a napadají.
To je trapas.
Cítím se zmateně, cítím jak opět vyrostla zeď mezi mojí identitou a světem.
Ach jo. Tihle mladí umělci.
Když se s dizajnem dlouho nesetkávám, útočí na mou první signální jako tygr.
Ovšem to je jeho funkce. Jednoznačně komunikovat obsah.
Jen se mi zdá, že "oni" jsou jím předopovaní.
Mladí umělci. Hezcí.
A Sofie? Zmatená jako na pouti, ztracená uprostřed cirkusu.
Vidím jen masky a sere mě: že na to jak je to prázdné, je to až moc hezké.
Prázdné, to je ale blbost, jen nejsem schopná to Vidět.
Něco v tom být musí.
Pak na to, jak je to intimní to až moc křičí vypůjčeným hlasem.
Nerozumím proč má ta slečna na sobě tolik divokých orientálních vzorů.
Proč je ten kluk navlečen do zimního dělnického úboru, vaťáku a kalhot, a do barevného prouzkovaného svetru.
Smiřuji se konečně s tím rozporem posledním proneseným zvoláním:
"No nejsem zvyklá překládat obrazy do faktů, textů, nejsem!"
Ale teď už to vím, takže budu.
Krásná látka, slečno. Z Damašku?
Pán je marxista? Levicový postmodernista?
CESTA DO HLUBIN:
Celek skrátka útočí, ale tak jako nevznikl naráz, nelze ho ani číst pouze z dálky.
Obraz musíme rozložit na detaily, a po těchto schodech se mu dostat do břicha - do srdce - do hlavy...
Proč si ta Dopitová dala tolik práce, a vytvořila obrovské sochy kadeřnických helem?
Na zeď je promítaná fotka, a ona mluví o kadeřnictvích ještě za totáče, jak pod těmi helmami ženy seděly a bylo to něco obludného, a co se mezi nimi dělo - mlčely - nebo nedělo - krafaly o svých zpackaných životech.
Židle a stůl obmotané něčím jako růžová gáza, dva velké portréty sester na stěně.
Název: Moje setra, já a můj otec.
To růžové není gáza. Uháčkovala metry a metry materiálu, aby znázornila tok života.
Dostávám se do toho.
Byla jsem vychovaná v klasickém vnímání umění, které působí už v celku tak nějak uklidňujícim dojmem, až detaily rezonují, nevzniká překonatelný rozpor na začátku, ale uvnitř je hluboké vnitřní napětí. Umění které provokuje, jen pokud se do něj ponoříte.
A nyní koukám na umění, do kterého se buď musíte ponořit, nebo ho odmítnout.
Zpátky k předmětům které fascinují současné moderní umělce.
Černý. Dopitová. A další které neznám.
Jsou všechno, jen ne intimní. Dostat ránu holí vytrženou z kontextu doby jako vrcholné umělecké dílo.
Odkaz výtvarného díla v tom, že přirozeně vykrystalizuje - zhmotní kus vědomí společnosti a vystaví ho před ni.
Předmety. Auta. Gynekologická křesla. Plíce.
Bortí to představu vysokých ideálů? Jde z toho na mě depka a musím o tom přemýšlet. Rozložit to na filozofickou mřížku faktů, jinak to nejsem schopná chápat.
Mít něco znepokojivého před očima aby se společnost mohla dostat k poznávání sebe sama.
Odhalení jednoduchých, přec znepokojivých faktů.
Rezonance těchto faktů.
Memento.
OHLÍŽENÍ:
A co všichni klasikové, kteří nám dnes přijdou harmoničtí?
Ve své době, pokud si dobře pamatuju příběhy o některých, byli nepochopení, zatracovaní, disharmoničtí.
Labels: výtvarné umění
Nebe Peklo Zeme Raj
13. unora - ted v patek, bude probihat receny casting k pripravovanemu dokumentarnimu filmu
Nebe Peklo Zeme Raj - http://nebepeklo.czPosledni dny tedy travim argumentaci s lidmi kteri maji vztah k tetovani, propichovani a bolesti. Vetsinou si mysli, ze nejsou dost zajimavi. Nebo nechteji "do televize". Nebo nechteji na casting.
Dozvidam se spoustu veci uz jen tim ze si s nimi pisu. Narazim na odpor a to me motivuje hledat vychodiska. Vyjadrovat se vecne k tomu, co je skryte uvnitr me jako presvedceni.
Takze si zaroven ujasnuju i svoje principy a stanoviska, a zaroven odhaluju prakticke principy filmariny - dokumentaristiky.
Labels: film, Nebe Peklo Zeme Raj
Take it Jeasy!
Ja jen muzu rict ze jsem ten film videla nekolikrat, a pokazde me u nej mrazilo, pokazde jsem se smala, pokazde fungoval. Pokazde me nutil premyslet - ciste proto, ze s tim tematem mame co docineni vsichni. Neni to jen o krestanskych sektach.
Je to o hledani extaze; o tom, co dela z dospelych lidi deti, a cim se z deti stavaji dospeli.
Na DVD zatim "nevysel" ale nejspis bude za poplatek mozne ho stahnout z oficialniho torrentu v dobre kvalite.
Zatim se promita v kinech, a na strankach
WWW.PROKOUK.CZ je mozne si zadat ze jej chcete videt ve vasem oblibenem kine.
System eviduje poptavku po filmech a posila upozorneni emailem, pokud by dane kino delalo promitani.
Labels: film, Jezis je normalni, Prokouk.cz, Take it Jeasy
Rackove
Vcera jsem je videla v hejnu kolem Karlova mostu a prozila male satori.
Dal: nova internetova ficura, neco, co mi opravdu chybelo, please, click on the CORNIFY icon at the right side of this webpage. Rehabilitace jednorozcu a obaleni dekonstruovane post-moderny masem. Spolu s Ka-Spellem septam zvrhle Please... ale smeju se. Smich dabla zahani. Psal Eco.
I ten dabelsky? Ptam se ja.
Ctu Jana Sterna - Media, psychoanalyzu a jine perverze. I Analni vesmiry.
Jsem nadsena, povesila bych si hned na zed jeho fotku - vedle Wittgensteina.
Ale jeste pockam (mimo to ji stejne nemam, Stern je na internetu, krome Blistu a sveho mailu, incognito).
Mozna napisu kritickou recenzi. Nebo chapavou. Nebo se do nej jinym zpusobem pokusim virtualne kopnout, on zareaguje, sejdeme se, prozijeme 3 mesicni romanci, budu na kratkou dobu jeho kolekci archetypu, a pak se vratim k Wittgensteinovi.
Ludwig ze vseho nejlip spolupracuje coby muj archetyp hrdiny, ciste proto ze je mrtvy. Zcela si jej muzu bezrozporne vlastnit.
Labels: introspekce, Jan Stern
